DomůRodinaHledali lanýže, aby bylo na nutellu! S nejdražší potravinou světa vybudovali rodinnou...

Hledali lanýže, aby bylo na nutellu! S nejdražší potravinou světa vybudovali rodinnou firmu

-

Lanýže mají různé tvary. Čím jsou větší, tím jsou dražší.
Lanýž se řadí mezi nejdražší potraviny na světě a cena této houby, která roste pod zemí v oblasti dubových hájů a má své nezaměnitelnou vůni, se může vyšplhat i na tisícovku eur za kilogram. Momentálně se na Istrii průměrná cena hýbe mezi částkou 500 až 600 eur, cena roste v závislosti na dané sezóny, ale také například na tom, zda se lanýže dařilo v sousedním Itálii. V restauracích je používají již desetiletí a jídla s nimi patří mezi ty nejdražší ve speciálním menu. Nemluvě o tom, že jsou nedílnou součástí nabídky špičkových restaurací a tzv. „Fine dining“. Podle příběhů z rodinné historie však k hledání lanýžů přivedlo Karlićovcov cosi zcela jiného.

Vzácné lanýže za sladkou pochoutku ze západu
„Zhruba před padesáti lety začal s hledáním lanýžů ještě můj dědeček. Poradil mu to dobrý kamarád z Itálie s tím, že lanýže se stávaly ceněným zbožím a ingrediencí v kuchyni. Máma jako nejmladší ze všech dětí se pro tuto činnost nadchla a právě ona doprovázela Stark při hledání v lesích, „vzpomíná Ivana Karlic. „Mělo to však docela zajímavý důvod – uvědomovala si, že lanýže jsou dobře zaplacena vzácnost a v té době milovala nutellu, která v Chorvatsku byla nedostatkové zboží. Téměř nezohnateľná. Nechtěla prý žádnou jinou náhradu a tak chodívala hledat lanýže, aby je pak mohl dědeček vyměnit v Itálii za nutellu, „pokračuje s úsměvem.

Lanýže jsou výnosný byznys i láska
FOTOGALERIE
Lanýže mají různé tvary. Čím jsou větší, tím …
Lanýže se dají použít v kuchyni opravdu na …

  • 6Hľuzovky mají různé tvary. Čím jsou větší, tím …
    Ať už je to pravdivý příběh, nebo trošku přikrášlena historka pro média, je vlastně jedno – jisté však je, že mámu Radmilo Karlic svedla vzácná lanýž na velmi zajímavou životní cestu. „Máma si velmi rychle uvědomila, že lanýže jsou skutečně zdrojem výdělku a obživy a chodívala hledat jejich téměř každý den. Ve vesnici se už o ní začaly šířit nepěkné řeči, ale myslím, že si nic z toho nedělala. Našla totiž vždy nejvíce, zkrátka se jí dařilo a postupně se začala více zapojovat do organizování sběru a také tréninku psy, kteří lanýže vyčmuchá pod zemí, „popisuje Ivana Karlic.

Bez citlivého čenichu by zůstaly skryty
Psi jsou důležitou součástí celého procesu. V některých zemích hledají lanýže prasata, v Chorvatsku jsou to však čtyřnozí mazlíčci, kteří musí absolvovat náročný trénink. „Obvykle trvá zhruba tři roky, než jsou opravdu stoprocentně připraveni, ale do lesa vyrážíme už s dvouletými pejsky,“ vysvětluje Ivana Karlic. Výhodu prý u nich mají fenky, v hledání se jim daří lépe. Nejde přitom o konkrétní plemeno, protože na čenichání lanýže podle Karlićovcov dá vycvičit většina ras. Jak nám během samotného hledání, které jako zážitkovou aktivitu pro turisty Karlićovci organizují, prozradil náš průvodce Luka (mimochodem, další součást rodiny – konkrétně bratranec) – on má nejlepší zkušenosti s labradory a mixem jejich plemene s jiným.

Viz tento příspěvek na Instagram
Příspěvek, který sdílí Karlic tartufi (@karlictartufi)

Do byznysu s lanýži se již léta zapojuje celá rodina ai část vesničky Paladini, kde se rodinná firma (a nyní už i farma osázená stromy lískových oříšků) nachází. Hybným motorem však byla právě Radmila Karlic, Ivanino máma. „Byla vůbec první licencovanou hledačka lanýžů v naší zemi. Když se později se seznámili s mým otcem, i on se nadchl pro myšlenku vlastní společnosti a oba se rozhodli zanechat své původní zaměstnání a začali budovat rodinnou firmu na hledání lanýžů. Lidé si na začátku mysleli, že se museli oba zbláznit, ale myslím si, že oba tuto práci milovali a stále milují. V lese trávili každý den, někdy dvanáct, čtrnáct hodin a postupně se jim podařilo prodejem nasbíraných hub získat kapitál, s pomocí kterého začali budovat rodinnou firmu. Za několik let se rozrostla až do dnešní podoby, „vysvětluje.

Z PR a novin zpět do lesů
Pro 24-letou Ivanu bylo hledání lanýžů přirozenou součástí dětství. „S rodiči jsme trávili hodně času v lese, oba s bratrem jsme snili o tom, že se z nás také stanou hledači lanýžů,“ prozrazuje. Samozřejmě, i ona si prošla obdobím hledání se. Vystudovala public relations (možná i proto tak přirozeně komunikuje s novináři a hosty) a vyzkoušela si několik zaměstnání.

Mohlo by Vás zajímat

PR článek